Je naprosto samozřejmé, že náleží zaměstnancům za jejich práci finanční odměna. Pracuje se přece především kvůli výplatě, která dává lidem podmínky k životu. A je pochopitelné i to, že se takoví zaměstnanci na svou mzdu těší, protože peníze jim mohou dělat jedině dobře.

I když jim vlastně někdy zase až tak dobře udělat nemusí. Ne proto, že by byla výplata nějak špatná věc, ne proto, že by snad existoval nějaký typ našich peněz, o který by se z nějakého důvodu nestálo, ale proto, že někdy není výplata taková, jakou ji zaměstnanec očekával.

Stává se to. Ale nejednou je touto skutečností vinen pouze dotyčný zaměstnanec sám. A to proto, že včas nepochopil to, co mu bylo nabídnuto.

Když je totiž někomu slíbena určitá hrubá mzda, neznamená to ještě ani zdaleka, že dotyčný zaměstnanec právě tolik dostane. Ona totiž není hrubá mzda čistá mzda. Mezi těmito pojmy je dost podstatný rozdíl, a kdo ho nechápe, ten se může dočkat i hodně nepříjemného prozření v den výplaty.

Když totiž zaměstnavatel nabídne zaměstnanci jistou hrubou mzdu, sděluje mu tím pouze to, na kolik takový zaměstnanec vyjde, kolik bude pracovník svého zaměstnavatele stát. Ale skoro nic to nevypovídá o tom, kolik zaměstnanci skutečně přistane na jeho účtu. Z hrubé mzdy se totiž odečítají záležitosti jako daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění, a tím se ona mzda snižuje. A její pokles může zmírnit jedině využití nějaké legální úlevy, na niž mají někteří zaměstnanci nárok.

Zaměstnanec prostě dostane vždy jen čistou mzdu, jež je menší než mzda hrubá. To je jistá věc. S tím se musí počítat. A když chce člověk vědět, s čím přesně že má počítat, měl by si to spočítat s pomocí kalkulačky na internetu. Díky tomu totiž bude skutečně vědět, kolik peněz od svého chlebodárce dostane. A ten, kdo to ví, pak nebude o výplatě zaskočen.