Docela běžné je dnes mít heslem zabezpečené desítky různých aplikací a databází, přístupy přes heslo s výjimkou kojenců, malých dětí a nesvéprávných jedinců potřebujeme k životu všichni. Jinými slovy, cokoli je pro nás důležité, chráníme přístupovými kódy. Paradoxní ovšem je, že právě ten kód sám o sobě nemusí vůbec splňovat bezpečnostní požadavky.
Většina uživatelů si je vědoma, že by heslo mělo být silné, podle nedávného průzkumu veřejného mínění uvedlo zhruba 60 procent respondentů, že silné heslo by mělo být do internetového bankovnictví. Více než 40 procent lidí sem započítalo i elektronické peněženky a další platební programy a zhruba stejný počet lidí považuje za důležité silným heslem chránit i vstupy do e-shopů.
Teorie je jedna věc, praxe druhá. Jak si silné heslo zapamatovat a kam jej zapsat? Více než 37 procent dotazovaných se setkalo s tím, že heslo zapomněli, a museli si vyžádat nový přístupový kód.
Používejte softwarová řešení pro šifrované ukládání hesel
Velkým problémem je uložení hesla na bezpečné místo. Zhruba polovina dotázaných se přiznává k nevhodnému ukládání hesel na externí disky a flashdisky, případně do počítačů. A 23 procent lidí si hesla zapisuje do papírového poznámkového bloku, který buď nosí při sobě, nebo jej má někde doma. Stačí pak někde notýsek ztratit, zapomenout, a pokud jej někdo odcizí, pohroma je na světě. V notýsku totiž mívají lidé zapsána hesla do více než třiceti různých míst včetně přístupů do bankovnictví.
Zabezpečit si hesla heslem není až tak od věci
Vhodné není ani jedno jediné heslo pro všechny přístupy, to je problém zhruba 10 procent lidí. Je to sice velmi pohodlné, ovšem pokud někdo heslo prolomí, zpravidla jej zkouší použít pro různá místa, kam jste se kdy přihlásili, a jistě není třeba komentovat, co se pak stane. A že se lidé setkávají s hackery na síti, není až tak nepravděpodobné, osobní zkušenost již zaznamenalo 17 procent uživatelů. Tito lidé uváděli, že nejvíce je to zasáhlo v e-mailech a v účtech pro sociální sítě (přibližně 40 procent), bankovní účty byly prolomeny nebo blokovány každému pátému z nich.
Přitom digitalizace pokračuje dnes takříkajíc na všech frontách, lidé používají stále častěji pro přístupy k finančním transakcím běžně přenosná zařízení, tedy tablety, notebooky a chytré telefony, a také se přihlašují do svých účtů i na veřejných místech s free Wi-Fi zónou. Více než polovina těchto klientů však v nezabezpečených bezdrátových sítích nepoužívá zajištění formou VPN.